Měsíc od posledního setkání jsme se opět sešli ve Sluštické školce, abychom si užili radost ze společného muzicírování a abychom si nechali spílat do soplánů, vyhrožovat házením pantoflí a abychom se trápili znovu a znovu s nedopočítanými šestnáctinkami, až nám nakonec byly kompletně zakázány zpívat.
Celý víkend nás doprovázelo nádherné počasí, z teplého sálu jsme koukali na sníh padající za okny a na občas vykukující slunce. Sobotní odpolední procházka, původně plánovaná jako lehký okruh okolo vsi, se krapet zvrhla v survival pochod za mrazivého větru blátivým močálem, prudkým svahem pokrytým trním a bojem o život nad rozbouřenou říčkou, přes níž vedla jen rozpadající se lávka. Docela rádi jsme se pak vrátili do tepla a bezpečí školky.
V příjemném rozpoložení jsme se věnovali novému kousku Magnificat, který nás bude provázet o letním soustředění na Šumavě, a ve kterém excelovala Petra. Ta ostatně byla mnohokrát vytížena, nároky na ní kladené odpovídaly zhruba stejné náloži úkolů, jakou by bývala dostala během své šestileté hudební pauzy:-)
Kromě tohoto nového kousku jsme pokračovali ve studování Scheinových suit, Michnovy Loutny české a Intrád a tanečků. Část osazenstva si potrápila mozkové závity nad druhým canzonem Claudia Merula. Užili jsme si sobotní podvečerní interpretační seminář a ve volných chvílích jsme si pohráli s Esinkou.
Nedělní ráno nás příjemně naladilo sněhovou pokrývkou v níž zůstávaly stopy příchozích. Nádherným zážitkem bylo zpívání polyfonních kánonů, které se nám skutečně vydařilo a vytvořilo kouzelnou sváteční atmosféru.
Příště se setkáme ve Vranicích při slavnosti otevírání studánek.
