O pololetních prázdninách se členové a hosté neformálního sdružení VIWA sešli v našem nejoblíbenějším hudebním sále ve Slušticích. V akusticky i vizuálně unikátním oválném prostoru jsme se věnovali ještě vánočnímu repertoáru, který svou bohatostí a taky jednoduchostí láká k prodloužení svátečního času. Kromě obligátních písniček z barokních kancionálů vážících se k svátku Narození páně okořenily nás program nejsnadnější partorely mající svůj původ ve sbírkách Muzea české hudby. K dispozici je máme díky badatelskénu a spartačnímu úsilí Michala Pospíšila.
Na své si přišli zkušení hudebníci, kteří se mohli blýsknout rychlými vyhrávkami, zatímco méně zkušení muzikanti se snažili přidat své flétnové hře trochu výrazu. Ve zpěvu se vyznamenala významně posílená altová sekce, na úkor oslabených sopránů. Na Staňcích, kteří šli do Betléma s kuřetem, jehnětem, kozletem a podobnou havětí budeme muset ještě v příštích letech zapracovat.
Na dobré náladě všech velkou měrou přispěla Esterka, která svým hlasitě projevovaným nadšením zpestřila sobotní i nedělní dopoledne. Naopak divoký a bubnem uzemněný sobotní večer/noc byl plně v dospěláckém duchu. Uvolněné chvíle bez přímého dohledu nejvyššího vedení jsme si užili s velkou podporou Terky Jílkové.
Těšíme se na příští setkání v Praze na Opatově, na konci března.
