Dovolte malé ohlédnutí za týdnem plným muziky na našem milovaném statku Fořt v Podkrkonoší. V týdnu od 15. do 22. srpna 2021 se tu sešlo celkem 46 malých i velkých muzikantů, aby se intenzivně věnovali studiu hudebních partitur a tento zdánlivě jednostranný program prokládali hrami v přilehlém parku nebo rukodělným snažením.
Nejprve bych ovšem rád rozptýlil stále se opakující nedorozumění týkající se „dlouhověkosti“ našich společných setkání s muzikou. Poprvé, a tehdy jen zkušebně, jsme se setkali v roce 2010 na zámku Radešín u Kubíčků. Dokládá to seriál fotografií v našem archivu, které už stojí – vzhledem k jejich nesporné historické a dokumentační atraktivitě – znovu publikovat. Paměť je totiž krátká. Osoby a obsazení totoho prvního ročníku dokládá první a také poslední skupinové foto, které jsme kdy pořídili.
Po celkově chvalitebném průběhu prvního ročníku jsme pak další sezonu setkání zopakovali ještě ve stejném místě. Ale už od roku 2012 do dnešních dnů nás plných deset sezon hostil biodynamický statek Fořt v Podkrkonoší.
Ale dost vzpomínek a nyní už k žhavé současnosti letošního léta:
Program aktuálního setkání byl jako obyčejně bohatý. Kromě obligátního vyhrávání v dětské, mládežnické a dvou dospělých partách jsme stihli odpoledne vystřídat řadu rukodělných dílniček, ochutnat několikrát skvělý mok v turecké čajovně, secvičit hudebně divadelní kus O svaté Dorotě a večer ještě z posledních sil společně a capella zpívat.
Jak vypadalo společné snažení, kdo tam byl, jak se u toho tvářil a mnoho dalšího se dá vyčíst z připojených, mírně komentovaných, fotografií.
Každé ráno začíná společnou muzikou s nejmenšími. 
Tanec patří neodbytně ke každé dobré muzice. 
Projít si zlatou bránu není pro každého. 
Zajíčci ve své jamce patří už dlouhá léta k nejoblíbenějším číslům ranního úvodu. 
Také v doprovodném orchestru se činí dcery po boku svých maminek. 
Zkušenější pomáhají těm, kteří to potřebují. 
V orhestru se setkávají rodiče a starší dítky nad Dětskou sinfonií. 
Muzika je přirozeně i pro kluky. 
Při hraní a zpěvu pořádně vyhládne a tak je zapotřebí zkontrolovat v kuchyni, jak je to s obědem. 
Odpoledne patří rukodělným dílnám. Zahájila macramé peříčka. 
Venku pod stromy se kouzlí s barvami a papírem. 
Je to skutečné umění a nejen pro děti! 
Jen se podívejte na výsledky. Není to nádhera? 
Dámy samozřejmě pracují na vylepšení svého zevnějšku. 
Jeden z rozpracovaných podařených modelů. 
Vytrvalým patřila tkací dílna. 
Dětem je zapotřebí připravit osnovu a pak už to zvládne vlastně každý. 
O dobrou náladu v dílnách se průběžně starají naše čajovnice. 
Do originálních skleniček připravují pravý turecký čaj. 
V podvečer si přijdou na své mladí herci i hudebníci. 
Společnými silami ztvárnili starodávnou hru O svaté Dorotě 
Když je to potřeba, zaskočí čerti i v doprovodném orchestru. 
Každá hudební legrace – a tedy i ta naše – musí končit společnou přehlídkou. Přehlížejte tedy pěvecký sbor rodičů. 
Do komorní party se při ukázkách z triových sonát přidala i domácí violoncellová posila. 
Každá dobrá zábava má končit tancem. 
K tanci i poslechu hraje osvědčený schraml KDČ (Kdo má čas). 
Celé závěrečné snažení bylo poděkováním našim milým hostitelům.
A pokud se vám obrazový výběr zdál trochu nedostatečný s ohledem na to, kolik věcí se za celý týden událo, můžete se nastudovat kompletní fotogalerii.
Na příští pokračování se s vámi těší Mojmír Poláček
